Osm důvodů, proč skládat vlastní písně, a jeden bonus! Aneb proč jsem se stala písničkářkou

foto: Kristýna E Hessová

 

A proč bych vlastně měl(a) skládat vlastní písně? – napadá vás možná.

Všude je jich dost! Neumím psát texty a neumím noty, na nic nehraju. Když začnu zpívat, ostatní prchají do úkrytu. Takové nebo podobné námitky vám možná chodí na mysl, ale

NEZOUFEJTE!

V tomto článku se dozvíte všechny skryté VÝHODY, které takové písničkaření má.

Nejčastější námitkou, kterou slýchám z úst mnoha lidí, je: „Ale já jsem úplný hudební antitalent!“ A vidíte. To je přesně ten důvod, proč byste měli začít skládat vlastní písně!

Nevěříte?

Pojďme se na to podívat podrobněji.

Svět profesionálních hudebníků je opředen mnoha mýty a předsudky, které vám ovšem v tomto článku hravě vyvrátím, a nejen to! Ještě z nich udělám výhodu.

Takže pojďme na to!

1) Neumím noty! To je velmi častá obava a blok, ale prozradím vám sladké tajemství. K tomu, abyste zpívali a hráli na hudební nástroj, nejen že nepotřebujete umět noty, ale dokonce nemusíte ani umět číst! A to především, když skládáte vlastní písně.

Teď se na mne možná kolegové budou zlobit, ale prásknu to na nás. Spousta profesionálních muzikantů noty neumí a řídí se jen podle písmenek napsaných pod textem – tzv. značek.        A kdo zapomněl i ta písmenka, řídí se jednoduše podle sluchu.

2) Neumím zpívat! Toto bude, myslím, pro mnoho lidí stěžejní bod. Zvláště pro ty, co se jich drží trauma z dětství, kdy jim rodiče nebo učitelé vytkli, že zpívají špatně. Pokud patříte k této skupině nešťastníků, mám pro vás dobrou zprávu. Už se to nikdy nestane a vy můžete začít zpívat! Nikdo vás nemůže osočit, že zpíváte špatně. Vy jste autor a vy jediný víte, jak má píseň znít! Pokud by přesto měl nějaký drzoun námitky, stačí se sebevědomě ohradit a říct, že experimentujete s atonalitou.

3) Pomóóóc, nepamatuju si žádné texty! Tady bych vás chtěla opravdu uklidnit. Nikdo totiž nezaznamená, že jste udělali chybu, pokud se k ní sami nepřiznáte! (Pozor, ten dovětek je skutečně velmi důležitý.) V tom vidím jednu z největších výhod. Vy se prostě musíte za všech okolností, a to i kdybyste měli v hlavě absolutní okno (s tím mám mimochodem velmi bohaté zkušenosti) tvářit, že TO – ať už je to cokoliv – do vaší písně prostě patří. Můžete udělat např. dramatickou pauzu a doprovodit ji nějakým výrazným gestem. Pokud vám vypadne text, nahraďte ho tím, co vás v tu chvíli zrovna napadne. Když nezpanikaříte a necháte tomu volný průběh, často budete překvapeni, co vám přijde na jazyk. (Jak pravil Werich: „Ucho se diví, co vlastní huba povídá.“ – v tomto případě zpívá.) A tady platí jediné pravidlo: Necenzurujte a buďte vděční! V 99 % případů mívá spontánní část vystoupení ten největší úspěch. Uznávám ale, že to chce trochu cviku – zůstat v takovou chvíli uvolněný a celkově při smyslech – takže pro začátek bych doporučila velmi jednoduché a oblíbené (a to i u kovaných profíků): lalala… Tím rozhodně nic nezkazíte!

To už se samozřejmě bavíme o něčem, co vám možná může připadat nepředstavitelné. Vystupovat se svými písněmi na veřejnosti. Avšak pamatujte! Odříkaného chleba největší krajíc. Aneb nikdy nevíš, kdy se naskytne příležitost. Proto je dobré být připraven.

5) Pak tady máme další bod, který může být lehce diskutabilní, a to: Ostatní mi to kazí! Patříte-li k této hrstce sólistů, uklidněte se. Vaši píseň vám nikdo svým zpěvem kazit nemůže. Samozřejmě proto, že nezná text. (Varování: platí jen do doby, než se stanete populárními!)

Ráda bych to uvedla na pravou míru, protože uznávám, že to může znít trochu sobecky.      Ale co si budeme povídat. Jsou dny, kdy prostě nemáte náladu, aby vám vaši podnapilí přátelé u táboráku hulákali do vašeho oduševnělého zpěvu. Jindy zase toužíte ve společnosti, nebo doma – pokud je vás víc – vyniknout. Potřebuje být zkrátka (vy)slyšeni. A právě v takových životních momentech velmi oceníte, když budete mít v zásobě nějakou tu „svou písničku“.

6) Ale já neumím na žádný hudební nástroj! To je velmi častá námitka, kterou slýchám.

Tak tady bych vás skutečně ráda uklidnila! Nepotřebujete vůbec na nic hrát. Mé dvě malé dcery stále vymýšlejí nějaké písně, kdekoliv a kdykoliv, a samozřejmě na žádný nástroj zatím nehrají. Je v tom velká svoboda a tomuto zpěvu se mimochodem říká a capella, tedy zpěv bez doprovodu hudebního nástroje. Pokud ale opravdu moc toužíte na nějaký hudební nástroj hrát a máte pocit, že se to nemůžete naučit. Don´t worry! (Be happy!)

 

Začněte pomalu a zlehýnka. Stačí vám JEDEN akord na kytaru, nebo (já doporučuji) ukulele, na které se naučí i malé dítě, a s tímto akordem si vystačíte celou píseň. Sice jednoduchou, ale vaši!

 

7) Nemám básnické střevo. Tak to vidím skutečně jako ten nejmenší problém, protože jednoduchý rým typu AABB (mám/sám/vím/s kým) nebo ABAB (jedu/tam/medu/dám) vyplodíme všichni. A kvalitou bych se moc nezabývala. To je z větší části věc vkusu, který je v současnosti už tak pokřivený (viz většina šlágrů, které se hrají v rádiích), že se nad tím, co je „in“, jen málokdo pozastaví. A i kdybyste si přeci jen na žádný rým nevzpomněli, je tu vždy možnost psát v tzv. „volném verši“. A tam se nic rýmovat nemusí!

8) Můžete se honosit tím, že jste písničkář(ka). Tento bod může vypadat jako hra ega, ale nebojte se toho! Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že je to velmi efektní! Rázem tím vzbudíte vlnu zájmu o svoji osobu – obzvlášť viditelný je pak u opačného pohlaví – ovšem doporučuji toho, pro dobro vaší pověsti a zachování čistého štítu, nezneužívat. 🙂

 

Určitě jste zvědaví, co je tím BONUSEM, pro takového písničkáře. Nebudu vás tedy dlouho napínat a prozradím vám to.

Předem bych vás však ráda upozornila, abyste si nedělali plané naděje, protože tento „bod“ se skládá ze dvou částí. Zatímco však tu první v sobě objeví devadesát devět procent písničkářů, na tu druhou část jich stejné procento čeká – většinou i celý svůj život – marně. Není tedy dobré na něm lpět. 🙂

Nechci vám tím ovšem brát naději, protože zrovna vy můžete být tím jedním šťastným procentem. V tom případě bych si pak dovolila, až přijde čas, si u vás přihřát svou polívčičku. 🙂

Takže tady je BONUS:  Může se vám stát, že v sobě objevíte skrytý talent, následně si vás někdo všimne a VY SE PROSLAVÍTE.

A pokud se vám to náhodou nestane, věřte, že při skládání a následném hraní a zpívání zažijete SPOUSTU LEGRACE. A ta je dnes k nezaplacení. 🙂

Pokud jste dočetli až sem, v což pevně věřím, a máte chuť stát se (ne)skutečným písničkářem či písničkářkou, mám pro vás speciální nabídku: E-book zdarma, kde se dozvíte vše potřebné – „Co dělat pro to, aby se z vás stal/a písničkář/ka“.

Nebo můžete přijít na některý z mých workshopů: „Slož si svou písničku!“

Těším se na vás někdy příště.

Písni zdar!

Terezie


                 
              
Terezie Palková
Jsem herečka, písničkářka, klaunka a tanečnice. Mojí vášní je vystupovat před lidmi a skrze své umě.ní je bavit, nastavovat jim zrcadlo a přinášet nové, neotřelé pohledy na život. Své celoživotní zkušenosti předávám na svých workshopech TRANSformativeDANCE - LÉČIVÁ MOC TANCE. Můj příběh si přečtěte zde>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.